Francouzská pěchotní torba vz. 1893

 Torba vz. 1893, kterou užívala francouzská armáda v průběhu Velké války, vycházela z modelů z poloviny 19. století. V předválečném období byly torby černěné, od čehož bylo po vypuknutí války upuštěno.

Uvnitř nosil voják náhradní prádlo, onuce, hygienické potřeby, potřeby pro údržbu výstroje a další nezbytnosti. Z vnější strany se pak na systém řemínků upínala deka, stanový dílec a jídelní miska. Dále měl každý příslušník pěšího družstva ve svém "opatrovnictví" na torbě připevněn jeden kus náčiní ke kuchyni (například plátěné vědro, várnice, atd.) a jeden kus ženijního materiálu (lopata, nůžky na ostnatý drát, sekera, atd.). Celková hmotnost nesené výstroje a výzbroje se blížila k 30 kilogramům. Henri Barbusse ve svém románu Oheň francouzskou velkou polní charakterizoval slovy „monumentální a zdrcující“. Obdobně na ni vzpomínali i českoslovenští legionáři. Navzdory rozměrům a hmotnosti takto sbalené torby bylo v raném období války běžné, že vojáci museli útočit s veškerým vybavením. Později již byla do útočných operací užívána odlehčená výstroj skládající se pouze z jednoho či více chlebníků a deky s celtou sbalených přes prsa do tzv. bandalíru.

Torba na snímku z našich sbírek patřila ruskému a francouzskému legionáři podporučíku Jaroslavu Kopečkovi z 21. československého pěšího pluku, který má tuto neděli 135. výročí narození.