Plukovní prodejna

 Legionáři při pobytu na Sibiři dostávali i hotové peníze, tzv. žold. Když se ale nacházeli mimo obydlené území, nebyla příležitost jejich hodnotu směňovat za zboží. Proto jezdily s vojenskými ešelony také prodejny, kde si bylo možné obstarat celou řadu věcí.

This content requires HTML5/CSS3, WebGL, or Adobe Flash Player Version 9 or higher.

 Zpočátku se ve vagonech nabízely hlavně přebytky armádních skladů. Boty, opasky, tkaničky a celá řada dalších praktických věcí. Později se provozu ujala mezinárodní charitativní organizace YMCA (Young Men‘s Christian Association) a do regálů začalo přicházet i atraktivní zboží ze Spojených států. Ve vrcholné éře plukovních prodejen jste si ve vagonech mohli koupit nejen věci z vojenských skladů, ale i konzervy s lepšími potravinami, alkohol, tabák všeho druhu a chuti, prezervativy a už před sto lety i americké žvýkačky.

Obsluhu prodejních vagónů zajišťovali tzv. „strýčkové z Ameriky“. Tedy naši krajané z USA, kteří přijížděli do Ruska pomáhat legionářům při jejich boji za samostatný stát. Měli na starosti nejen tyto prodejny, ale zároveň se našim vojákům starali o zábavu a náplň volného času. Organizovali sportovní cvičení a utkání, ochotnické divadlo nebo vymýšleli různé vtipné skeče atp. V neposlední řadě fungovali jako učitelé jazyků. Ruští legionáři mohli od „strýčků“ získat základy angličtiny nebo francouzštiny, což se jim později výborně hodilo při návratu do Československa, kdy obepluli skoro celý svět.