SVOBODA Jan *28.1.1888

Jan Svoboda se narodil 28. ledna 1888 v Nosislavi jako starší ze dvou dětí Jana Svobody a Marie, rozené Solničkové. Měl o dva roky mladší sestru Františku. Vyučil se zedníkem a po návratu z povinné vojenské služby pracoval na stavbě cukrovaru v Židlochovicích. Bezprostředně po vyhlášení mobilizace narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě a odtud odjel bojovat proti Rusům na východ, do Haliče. V denících, sepsaných jeho synem Vladimírem, je popsáno několik zuřivých bitev, při jedné z nich někde v okolí Zámosce byl Jan Svoboda raněn do nohy. Byl převezen do pražské nemocnice, kde strávil tři týdny rekonvalescence. Už na podzim 1914 se musel vrátit na frontu někam ke Krakowu. Do ruského zajetí spíš přešel, než padl, 16. 7. 1915 poblíž polského města Lublin (údaj dle osobní karty legionáře). Téměř okamžitě byli ale zajatci přesouváni víc na východ. V zajetí strávil následující dva roky, přesouval se z různých míst: od ukrajinského Vladimiru přes estonskou Narvu. Všude byli zajatci jen levnou pracovní silou, za nízký peníz a špatnou stravu. Během roku 1917 se rozhodl vstoupit do formujících se legií, jako většina jeho spoluzajatců. Demobilizační záznam říká, že byl členem legií od 31. 8. 1917. Z Ruska (z přístavu Archangelsk) odjel parníkem Kursk 15. 10. 1917. Obepluli Skandinávský poloostrov a dopluli 29. 10. 1917 do anglického New Castelu. Až v průběhu listopadu se přesunuli přes La Manche do Francie. Tak patří mezi tu část legionářů, kteří se stali přes ruské zajetí francouzskými legionáři. Dalším místem pobytu Jana Svobody ve Francii bylo město Cognac a poté Champagne, kde byl cvičen ve vojenské technice a povýšen na desátníka, později četaře. Byl přidělen ke kulometčíkům. Teprve ve Francii se dostal opravdu do velmi nelehkých válečných situací a zažil těžké bitvy, konkrétně v bitvě u Terronu ve Vouziers v říjnu 1918. Číslo 21 na límci jeho dodnes zachovalé legionářské uniformy značí příslušnost k 21. střeleckému pluku Čs. legie ve Francii. Později za první republiky obdržel pluk čestný název „Terronský“. Po vzniku samostatného Československa a po skončení války se vojáci konečně mohli vrátit domů. Jan Svoboda vinou dlouhé nemoci odjížděl z Francie až v lednu 1919. Demobilizován byl 2. října 1919. Po návratu do Nosislavi se oženil a měl děti: syna Vladimíra (1921), dcery Slavii (1923) a Martu (1925). Živil se jako zemědělec, zemřel 13. 11. 1972. sepsali Radka Raflová, pravnučka, a Vladimír Svoboda

ČÍST DÁLE...