HLAVÁČEK František *26.11.1876

František Hlaváček (26.11.1876-15.10.1974), politický pracovník, publicista. Věnoval se žurnalistice, psal do různých novin a časopisů domácích, o českých otázkách do různých slovanských novin. Spřátelil se s chorvatskými studenty v Praze, redigoval jejich první časopis Hrvatska Masao, přeměněný po roce na Novo Doba. Překládal z ukrajinské literatury (Ivan Franko), psal o Ukrajincích články. Od r. 1898 byl sekretářem českého obchodního muzea, po roce přešel do pražské obchodní a živnostenské komory, kterou zastupoval v cizině. 1908 byl sekretářem Jubilejní výstavy v Praze. Za války přeběhl do Itálie a účastnil se vzniku čs. italských legií. V Itálii zastupoval Čs. národní radu 1917-18, pak přešel do Paříže. Po návratu do Prahy se po několika letech stal generálním tajemníkem čs. národní demokracie, pro nesouhlas s politikou Hodáčovou se v r. 1931 funkce vzdal. Od r. 1931 byl činný jako volný a nezávislý novinář až do okupace. V jejím průběhu byl členem odbojových organizací, byl zatčen a v prosinci 1944 odsouzen k 7 letům káznice. Po válce se věnoval další propagaci mezislovanských styků, psal články do novin a časopisů, vyvíjel přednáškovou činnost. Popis:Jednotlivě přejímané části fondu tvořily vždy uzavřené tematické celky, orientující se na jednu z oblastí Hlaváčkova zájmu a činnosti. Materiály k vídeňskému období obsahují kromě dokladů o vlastním služebním postupu písemnosti České společnosti národohospodářské, korespondence týkající se snah o sepsání dějin Obchodní a živnostenské komory po 2. světové válce. Tzv. italský archiv obsahuje doklady k akcím na italské frontě, originály zpráv Římské kanceláře Národní rady zemí Československých z let 1917-18 pro čs. zajatce, korespondenci z doby Hlaváčkova působení v této kanceláři, letáky, dopisy českých zajatců v Itálii , vzpomínky Hlaváčka i jiných autorů, dokumentace italské porážky u Caporetta, různé brožury a tisky, dokumentaci k Římskému kongresu potlačených národů Rakousko-Uherska v dubnu 1918, korespondence s E. Benešem 1917-18 a s italskými legionáři po 1. a 2. světové válce a knihy s tematikou italských legií. Tzv. francouzský archiv obsahuje korespondenci a dokumentaci k činnosti České kolonie v Paříži, k Hlaváčkově práci v zásobovací komisi r. 1919, aktový materiál k činnosti Slovenského výboru a řadu tiskovin. Tzv. jugoslávský archiv obsahuje kromě dokumentačních tiskovin cennou korespondenci s Jihoslovany, největší konvoluty tvoří V. Farkaš (79 dopisů), N. Fugger (93), S. Pribičevic (94), V. Vilder (64) a M. Žepic (43). Oddíl týkající se ruských legií je tvořen převážně knihami a výstřižky z novin. Tzv. ukrajinský archiv obsahuje korespondenci s význačnými ukrajinskými pracovníky, překlady některých děl a výtisků prací spisovatele I. Franka, doklady spolupráce s etnografem V. Hnatjukem, dokumentaci k T. Ševčenkovi a bohatou korespondenci s institucemi a jejich pracovníky v Kijevě, Lvově aj. Polonica zahrnují Hlaváčkovu korespondenci z dob studií (L. Wasilewski, Z. Makowiecki), koncept nevydaných pamětí na styky s Poláky z let 1890-1945 a materiály k česko-polským organizacím. Z dalších zahraničních kontaktů tu najdeme např. korespondenci s prof. S. Badžovem ze Sofie. Samostatný celek tvoří materiály Čs. strany národně demokratické, jejímž generálním sekretářem byl Fr. Hlaváček v letech 1925-1931. Dále pozůstalost obsahuje dokumentaci k různým osobnostem, např. K. Kramářovi, V. Dykovi, T. G. Masarykovi, E. Benešovi; doklady Hlaváčkova kontaktu s různými napoleonskými společnostmi, upomínky na Hlaváčkovo věznění za okupace, fotografie a karikatury. Z cizích materiálů stojí za zmínku Paměti starého vojáka od Františka Materny - rukopis z let 1879-1945 a deníkové záznamy 1950-1962. Archiv Národního muzea

ČÍST DÁLE...