• 7. 8.

    Vstoupil v platnost zákon č. 462/1919 Sb. o propůjčování míst legionářům

    Právní předpis z 23. 7. 1919, s platností od 7. 8. 1919 zajišťoval legionářům udělení míst ve státní a veřejné službě a v státem podporovaných závodech a podnicích. Zákon také v §2 jednoznačně stanovil, kdo je legionářem podle zákona.


    "§ 2. Legionářem jest každý dobrovolník čsl. legionářské (revoluční-zahraniční) armády, který byl do ní zařazen na základě přihlášky učiněné příslušnému orgánu nebo zástupci čsl. Národní Rady v Paříži nebo některé z jejich odboček nejdéle do 28. října 1918, a to úplně dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku nebo nařízení čsl. Národní Rady nebo jiného čsl. revolučního orgánu veřejnou mocí nadaného, a v den převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně v ní službu podle svého služebního přidělení konal — nebo který hodnověrně prokáže, že z důvodů, na jeho moci, a vůli nezávislých, nemohl v uvedený den v místě příslušného zařazujícího a přidělujícího čsl. vojenského orgánu k zařazení býti přítomen — nebo který byl z ní řádně propuštěn. Československou legionářskou (revoluční-zahraniční) armádou rozumějí se autonomní, z Čechoslováků složené vojenské formace ve svazku příslušných spojeneckých armád, které podléhaly nejvyšší politické autoritě čsl. Národní Rady v Paříži pod předsednictvím Masarykovým. Vedle toho za legionáře jest pokládati rovněž Čechoslováky rakouského, uherského neb německého státního občanství, kteří během války dobrovolně vstoupili do některé ze spojeneckých a spřátelených pravidelných (regulárních) armád, jsoucích v pravidelné válce proti středoevropské koalici (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) a v ní v době převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně konali službu, nebo z ní byli řádně propuštěni, prokáží-li hodnověrně, že z důvodů na jejich vůli nezávislých nebylo jim možno vstoupiti nebo přestoupiti do čsl. revoluční-zahraniční legionářské armády. Armády spojenecké a spřátelené jsou: americká, anglická, francouzská, italská, ruská až do 28. února 1918 a srbská. Potvrzení o tom, kdo je legionářem, vydává kancelář Československých legií při ministerstvu Národní obrany."

    Novela zákona, která vešla v platnost 31. 10. 1946, doplňovala §2 ve smyslu: "Spojeneckým a spřáteleným armádám uvedeným v předchozích dvou odstavcích se klade na roveň Rudá armáda Svazu sovětských socialistických republik․"


    Zdroje:

    Zákon č. 462/1919 Sb.

    Zákon č. 196/1946 Sb.

    HAVELKA, František. Předpisy o legionářích v rozsahu potřebném pro civilní úřady, jmenovitě školské a o umisťování déle sloužících poddůstojníků. Praha: Státní nakladatelství, 1934. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:2d8c6f90-9a2f-11ea-90a6-001b63bd97ba

    Legionářský směr z 22.9.1921. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:8e5f1990-4103-11e1-b182-0013d398622b